Napekli jsme moc perníků a vzhledem k tomu, že máme ještě tak dvě kila těsta, tak perníků letos bude fakt hodně. Děcko se u perníkářské výroby velmi osvědčilo coby zdatná pracovní síla, konečně se tak dostalo do fáze, kdy je možné je využít pro neplacenou dětskou práci. Navíc, když pracuje, neotravuje, a mně tak rychleji utečou dny v úsporném režimu. Perníků u pečení sežere několik kilo, takže ani nemusím vařit. A ještě z té usilovné dřiny začlo mluvit ve větách. Tohoto vývojového stupně jsem s ohledem na své neblahé rodičovské působení děsila a mé obavy se potvrdily.
"Prase hubu nemá!"
"Králík hlavu nemá. Mrtvý:"
"Medvídek mrtvý."
"Motýlek leze. Neleze. Mrtvý."
"Máma dvě prsa má".
"Já taky bonbony/čokoládu/čips!"
(Sbohem poklidné žraní sladkostí, kdy jsem na neartikulované pochtívačské zvuky nemusela nijak smysluplně reagovat.)
Adventní věnec jsem chtěla zhotovit jednoduchý, vkusný, bílý nebo krémový. Pak jsem v květinářství spatřila blýskavé a třpytivé hvězdy a má potřeba kýče dostala zelenou.
Žádné komentáře:
Okomentovat