A pro mě dobrá alternativa k šunkovým nebo česnekovým chlebíčkům.
Ale pánům to moc nejede.
V páře uvařenou červenou řepu nastrouháme najemno, osolíme, opepříme, přidáme trošku citronové šťávy nebo balzamikového octa, smícháme s lučinou a hotovo.
Včera jsme si s Ripardem užili úřadový folklór. Přišli jsme půlhodiny před koncem dvouhodinové úřední doby. Ripard si kvůli tomu vzal dovču. Potřebovali jsme úředně ověřit naše podpisy, takže jsme se tam museli vydat v kompletní sestavě.
Návštěva úřadu byla značně vysilující, čekal nás tam vytrvalý boj s línými úřednicemi a odchytávání zdivočelého děcka, které se v rekordním čase snažilo nakouknout do všech úřadoven.
Profesionální líná úřední babka nám na uvítanou řekla: "To nestihneme!" A povzbudivě pokračovala dál: "A je to moc papírů! A bude to drahý! A mně se to tady kouslo! A to ty papíry potřebujete opravdu všechny?"
Já se naoko věnovala neúspěšnému odchytávání děcka vrhajícího se po schodech do suterénu, který jsem vyhodnotila jako vhodnou skýš, a nechala Riparda, aby paní zpacifikoval.
Do hlubin suterénu za mnou pronikaly nervózní slova jako "nadřízená" a "možná dvě byste to zvládly".
Nakonec to paní s vyčerpáním všech energetických rezerv a povoláním posil z vedlejších kanclů stihly a my odešli pronásledováni vyčítavými pohledy úřednickými a uklízečkou, která nás popoháněla mopem, deset sekund po zavíračce. Doufám, že to těm
panim započítají jako přečas!
.
Žádné komentáře:
Okomentovat