V zajetí literatury

S Timem Timečkem jsem se ocitla v zajetí literatury.

Vyřídila jsem mu průkazku do Mahenky a už několik měsíců sjíždíme kompletní dílo Astrid Lindgrenové. Já si tak jednoduše vyřešila téma závěrečné práce svého studia. Budu psát o pojetí výchovy v knihách Astrid Lindgrenové, které trochu porovnám s pojetím výchovy v české literatuře pro děti. Rozdílů najde se mnoho, A.L. plasticky reprezentuje skandinávský výchovný model, který se od českého v mnohém liší. Dále celým dílem Lindgrenové prostupuje i její těžká životní zkušenost (ve zkratce jí děcko sebrala sociálka). Témat k psaní se nabízí mnoho a kompletní dílo A.L. budu mít do prázdnin nastudováno levou zadní.

Dětský knížky už přestávám kupovat. Zařídila jsem knihovničku těch největších srdcovek, který jsou vyvedený jak literárně, tak výtvarně. A knížky, který nejsou the best, jsem darovala zdejší pobočce Mahenovy knihovny. S tempem našeho čtení bychom si zanedlouho mohli z knih vystavět menší iglú, což není záměrem naší organizované domácnosti. Mám radost, že se Tim Timeček v ohledu čtení vyvinul po mně a ne po Ripardovi, kterej beletrii vůbec nečte. Zároveň pro mě večerní uspávání není takovej vopruz, když si u toho hezky počtu.

Ripard se opět vrhl do předatestační přípravy, ale odhlučňování děcek pro mě není takovej oříšek jako loni, jelikož obě děcka pobrala o něco více rozumu a většinu času vyvíjíme zcela neškodnou a nedestruktivní činnost.

Včera jsme upekli beránka!

Zorganizovaný dětský pokoj

Můžu si odškrtnout další mission impossible.

Dětský pokoj je konečně v cajku.

Uklízení v něm přestalo být každovečerní psycho, hračky se již neválí všude po bytě, děcka se jakžtakž stáhla do svého teritoria (nebo alespoň pochopila, co znamená jejich teritorium) a méně tak zamořují společné prostory.

Funkčnost se dnes prubla naostro, když mi nečekaně zavolala Agnieszka, že se u mě za 15 minut zastaví i se všema děckama. Zadala jsem Timovi Timečkovi pokyn, nechť si v rychlosti svůj pokoj uklidí, a on nejen, že pokyn respektoval, nýbrž jej i docela zručně a samostatně vykonal. Děcka si pak v pokoji pěkně pohrála a my dospělí stihli v klidu kafe a dvě sklenky vína, což jako časoměrná veličina značí fenomenální úspěch.

Cesta k zorganizovanému stavu opět nebyla snadná, jelikož pokoj byl až donedávna vestavěnou skříní, v níž jakékoli dítě odmítalo přebývat i uklízet. Po několikaměsíčním procesu odklízení, vyhazování, přemítání nad inspirujícími časopisy a knihami, zvyšování motivace dítěte a jedné návštěvě IKEA, kde si Tim Timeček, systematicky vystavovaný dlouhodobému primingu, mohl vybrat "cokoli", jsme dosáhli pokoje, ve kterém Tim samostatně SPÍ, hraje si RÁD a je schopen vše uklidit sám, aniž bych na něj musela ječet.

Dost nám pomohl i příběh ze života, Léčení čurbesajdy od Betty MacDonaldové.

Mně i Ripardovi prospělo změnit úhel pohledu, co se uklízení jako aktivity samotné týče.

Dále pomohlo veškeré úklidové procesy co nejvíce zjednodušit, zesystematizovat a zautomatizovat.

Dítě bylo přizváno k plánování i realizaci pokojíku a my s Ripardem se snažili, aby mělo dost prostoru pro svůj paleontologický, literární a entomologický zápal.

Tu entomologii občas dost rozdýchávám.

Dnes jsem se celý den důsledně připravovala na poslední zkoušku

1. Vyplela jsem zahrádku. A pochopila, proč se květen jmenuje květen. Ty nejnápadnější a největší květy koncem května odkvetly a teď přichází na řadu drobnější kvítky levandule a skalniček.

2. Měla jsem tu téměř celý den na návštěvě Sašu s Albertem.

3. Vloupala jsem se do Ripardovo-Timečkovy Nutelly a půlku jí sežrala.

4. Upekla jsem tři pizzy.

5. Přečetla tři nepřečtená čísla Psychologie Dnes.

6. Přečetla jsem několik verzí pohádky O kůzlátkách, O Smolíčkovi, O slepičce a kohoutkovi. Poté jsem byla donucena stvořit novou verzi Smolíčka, který na Timečkovo přání bydlel v místnosti bez oken. Už tak mi Smolíček dost připomíná Amstettenský případ a teď toto.

7. Nastudovala jsem rozdíly v obsluze robotické tarantule, robotického dinosaura a hominoidního robota.

8. Odmolovala (nebo odzavíječovala?) jsem špajz.

9. Vybrala si dárky k narozeninám. Vychází nová verze Harryho Pottera s ilustracemi
Jima Kaye. Ráda bych si nechala nadělit dostupné první dva díly, abych je pod průhlednou záminkou mohla předčítat Timečkovi.

 

10. Sedla jsem si ke školskému zákonu, abych zjistila, že něco takového nemám po produktivně prožitém dni zapotřebí. To bude zejtra jednička jak bič.

Pohádková pohádka

Tim Timeček nalil do akvárka všechny možné lahvičky obsahující záhadné látky na úpravu vody, což mu vyneslo zaracha telky (v našem případě you tube) na celej tejden.

K restriktivním opatřením tohoto druhu se téměř neuchyluji, ale telka mi stejně dost leze na nervy a navíc nesnáším leklý ryby.
A nešlo o jednorázovou klukovinu.
Tim se s nekalými úmysly do akvárka pokouší proniknout kontinuálně a moc dobře ví, že tam může hrabat jen s Ripardem.

Při provozování zakázané akvarijní činnosti si Tim počínal velmi rafinovaně.

Nechal se v poledne jako uspat.

Poté potichoučku jako myška vylezl z postele a v naprostém utajení prováděl destrukci akvária.
Asi za půlhodinku za mnou přišel, že už je vyspanej.

Chvíli si hrál a pak vesele pronesl: "Nalil jsem do akvárka všechny lahve."

Mě polilo horko.

Ryby plavaly v podivně husté, nahnědlé kapalině, nicméně během následujících dní chcíply jen tři kusy.
Vzhledem k neustálé přerybněnosti to není taková hrůza.

Přemejšlela jsem, jestli zákaz telky není větší trest pro mě, než pro Timečka. Ale vzhledem k tomu, že nezná dny v týdnu a ani neví, jak je vlastně tejden dlouhej, to můžu kdykoli stopnout.
Naštěstí je you tube plnej i audiopohádek.

A taky máme hodně knížek.

Momentálně frčí ta O čertovi.

A minulej tejden jsem byla na ledové kávě s Bárou (konečně!) a ta mi řekla, že její stejně staré dítě už zvládá i první dva díly Harryho Pottera. 

Asi to taky vyzkouším.

Fantasy pro děcka

Na fanstasy, případně magický realismus není nikdy brzy!

Absence výchovných prvků a podpora imaginace, to je něco pro mě.
Čtení imaginativních příběhů na dobrou noc mi nezvedá adrenalin na rozdíl od předčítání průhledně výchovných příběhů o užitečné mašince Tomášovi.

Ale odříkaného chleba největší kus.

Tudle jsem chtěla českou imaginaci dopravit i malému Samujelkovi za La Manche a informovala o svém záměru mamku, která se tam chystala.
Mamka ochotně nabídla, že mi tam cokoli dopraví bez poštovného.
Nadto byla zrovna v knihkupectví, tak jsem ji instruovala, ať podle dostupné nabídky zakoupí nějakého Pavla Čecha.
Mamce se můj výběr nějak nepozdával, patrně kvůli absenci výchovných a rozvíjejících prvků, a tak mým jménem zakoupila "moc hezkou" logopedickou příručku.

 

Mamka nejspíš trpí podvědomými obavami, že se Samujelek nenaučí správně česky, tak jí potřeba řečového rozvoje připadala naléhavější, než potřeba rozvoje imaginace.

 



Samujelek si z toho sice nejspíš hlavu nedělal, ale já jo, protože bych nikdy nikomu logopedickou příručku nevěnovala bez obav, že mi rodiče obdarovaného dítěte dají přes hubu.

Mámo, já bych chtěl, aby to Damiáno vyhynulo!

Poslední tabu sourozenecké lásky padlo dnes odpoledne.

Tim Timeček velmi dobře chápe význam slova "vyhynout". Když chce udělat na někoho dojem, zahlásí: "Dinosauři vyhynuli před 65 miliony let a poté na jejich místo nastoupili savci."
Když jsem se ho zeptala, proč si přeje, aby Damiáno vyhynulo, bylo mi sděleno, že ho mimino škrábe, tahá za vlasy a boří mu koleje. To nemůžu vyvrátit.
Počkala jsem, až se zjitřené emoce i zbořené koleje vrátí do normálu, dala jsem si kafe a balík polomáčenejch sušenek a poté jsem se jala Timečka za pomoci dostupné literatury edukovat ohledně tematiky vyhynutí.

Tato knížečka pojednává o smrti velmi jednoduchým,  srozumitelným a (hyper)korektním způsobem, nevznikají tak žádné třecí plochy ohledně konfese či vyznávané ideologie. Zároveň však neobsahuje nic, na co by člověk sám nepřišel, ale když jste osoba znavená a bez nápadu, tak se to hodí.

 

 

Když jsme se následně vydali k doktorce na vážení mimina, Tim Timeček sestřičce vykládal, jak je to Damiáno krásné a roztomilé a jak ho děsně miluje.

Pak jsme šli nakoupit a jedna babka v obchodě se Tima zeptala, zda by jí to mimino prodal za velkou čokoládu. Tim bez váhání souhlasil.

Velkou čokoládu jsem si koupila sama a celou ji sežrala.

Byl to holt náročný den.



Čtecí kout

Při současném stavu věcí bude čtecí kout aktuální nejspíš až v důchodu, ale je lepší být připraven!

 

O tekuté stravě

Je to děs běs, chytla jsem šílenou angínu. Pár dní jsem se potácela v horečnatých stavech, pak mě Ripard vzal k doktorce a já vyfásla megaantibiotika. Na celém chorobném procesu je pěkně blbejch hned několik věcí. Jednak mi krk otekl tak, že jsem nemohla několik dní vůbec polykat a ještě teď dávám přednost tekuté stravě, jednak být echt nemocná se dvěma haranty není nic záviděníhodného.

Naštěstí Tim Timeček v sobě objevil netušené zdroje empatie a celé dny si vystačil sám.

Ale podařilo se mi přelouskat S elegancí ježka, což je jedna z těch knížek, které člověk buď úplně nesnáší nebo miluje. Mně se to líbilo moc, je to chytré, zábavné, hravé a ironické.

 

 

Dál jsem podrobně prostudovala Nápady na rodičovskou dovolenou, což je pěkná knížka v případě, že máte doma dítě výtvarně tvořivé. Pokud dítě výtvarně tvořivé nemáte, pak to není zrovna nejvhodnější publikace. Popravdě bych těch nápadů na rodičovskou dovolenou čekala o něco víc a hlavně i z jiných oblastí, než z výtvarné výchovy.

 

 



Jupí, dítě pobralo rozumu!

Konečně pořádná kompenzace za zrušení poledního spánku.

Tim Timeček začal rozumět mluvenému slovu natolik, že je schopen vnímat sofistikovanější příběhy než Perníkovou chaloupku.

Společné čtení si právě užíváme u Arnošta Goldflama.

Jeho pohádky pro děti jsou ukrutně vtipné, reálné a zároveň pohádkově pohádkové.