S Ripardem jsme oslavili osm let od našeho sňatku.

Musím se pochlubit, že o rozvodu vůbec nepřemýšlím.

Zato o vraždě teď uvažuju docela často.

A nejedná se rozhodně o vraždu anemickou.

Tento stav je způsoben mým přepracováním, nedostatkem spánku a taky tím, že v období Ripardova studijního zápalu vykonávám pozici domácího skřítka.

Se skřítky mám momentálně společnou shodnou úroveň společenského i finančního ocenění.

Za těchto okolností se mi jeví jako nejschůdnější řešení vyklidit pole, abych měla na plánování té vraždy klid.

Na druhou stranu, poté, co jsem dnes Riparda s oběma děckama vykopla ven hrát fotbal a užila si klidnou půlhodinu u kafe a u výběru vhodné oděvní metráže, mám pocit, že to není zas až tak nejhorší manžel.
Abych si před odjezdem k babičce nepokazila svou skřítčí image, zanechala jsem tu Ripardovi nějakou potravu a působivé dýňové aranžmá, které vymyslel Tim Timeček. Tim Timeček dokonce sám stvořil šiškový věnec a já se dost divila, jak obratně se umí ohánět tavnou pistolí.

V nedávno vyslechnuté kapitole mé oblíbené audioknihy domácí skřítkové vyráběli nákyp s hovězím masem a bramborovou kaší. Tak jsme ho taky stvořila. Příště se pokusím o ledvinkový nákyp. Tyto "nákypy" už začínají být známy i u nás, dokonce pod původním názvy. Já se zatím zmohla jen na shepherds pie, ale chystám se na další skvosty britské kuchyně.

Houby se na pár dní schovaly...

...ale po včerejším celodenním lijáku už je zase můžu sklízet kosou.

Cesta do školky nám ráno trvala v důsledku nepřetržitého sběru děsně dlouho.

Po dobu nevýskytu hub jsme s Timem posbírali přírodniny, ze kterých budeme vyrábět vkusné i méně vkusné dekorace.

Dnešní noc byla po dlouhé době více než v klídku, Damiáno začlo provozovat párty až v 5.30 AM, což už je krásný čas na vstávání!

Já jsem v důsledku neustálého pobíhání po lese a nočních šicht už značně vyhladovělá.

Můj jídelníček nabral poněkud stěhovácký charakter a není se čemu divit, když pořád někam stěhuju baculaté Damiáno.

Včera jsem málem zakoupila masný výrobek lákavě pojmenovaný jako "družstevní sekaná".

Nic proti sekané, ale raději si upeču nedružstevní.

V poslední době se mi několikrát stalo, že mi zbytek rodiny sežral jídlo dřív, než jsem se k němu nachomýtla.

Začala jsem vážně přemýšlet o tom, že až všichni půjdou spát, objednám si tajně burritos.

Je pěkné, že naše děti ani Ripard nemají problém s jídlem.
Dala jsem na moudré rady z knihy Ivy Jungwirthové a obstojně proplula i Timečkovým frfňavým obdobím.

Ale poslední dobou tu vypukla bitka i o zbytky.

Damiáno obdrželo aparní Jitro židli a u stolu se chová velice sebevědomě.

Rostou!

Aby se Ripard mohl v klidu učit, jsem s děckama v lese téměř nepřetržitě.

Abychom tam jen tak nechytali lelky, sbíráme všechno, co se namane. Naštěstí roste letos dost hub, takže se z lesních výprav vracíme i s potravou.

Nicméně já již jevím notné známky opotřebovanosti.
Damiáno se v noci opět počalo velmi často budit.
U mě se tak projevuje znatelná spánková deprivace.
Včera jsem se celý den regenerovala u Kristiny.
Timeček zřejmě naznal, že by nebylo moudré mě nadále iritovat a skoncoval s posledním mláticím reliktem - Kristininou Lucinkou: "Já už jsem se vyvinul, mámo, a už nebudu nikoho bacat!"
Včera si celý den krásně hráli, vůbec neotravovali a já se tak mohla vykecat.

Podzimní zahrádka

 

Zahrádka nám stále kvete a já jsem ráda, že jsem nalezla velice efektivní náhradu pískoviště!

 

Děcka o zahradničení jeví veliký zájem a když máme štěstí a jde kolem naše paní sousedka vyvenčit čoklíka, vždycky s sebou na procházku přibalí i Tima Timečka a já mám pak kvalitní babysitting pro jeden kus dítěte. Paní sousedka je letos první rok v důchodu a pracovala celý život jako učitelka ve  školce. Práce jí prý trochu chybí a s Timem si prý vždy velmi krásně popovídá. Já mám trochu obavy, jak moc si Tim puští hubu na špacír, protože začal s gustem používat "doprdele". Ale prej  se baví jen o pravěku a Tim se posledně z procházky vrátil s "neandrtálským přístrojem, který dokáže rozpárat i jelena." Jednalo se o šutr ve tvaru pazourku.

 

Na příští rok na zahrádce plánuju květinovou invazi.

Ripard mi nakoupil kila cibulek tulipánů, narcisů, modřenců, hyacintů a krokusů a my je s děckama pomalu a systematicky sázíme.