Divadýlko

Tim Timeček přišel s geniálním nápadem, jak mě zabavit, abych nedegenerovala v důsledku nedostatku činnosti!

Prstové loutky.

Zatím máme publikovatelnou jen karkuli, protože kolekce zvířat je Damiánem natolik okupována, že se nedala vyfotit, ale babka, vlk i dinosaurus jsou už v procesu a brzy přibudou další!

Z prstových loutek je nadšené i Damiáno a začalo v kontaktu s nimi projevovat dosud netušenou slovní zásobu v rozsahu i formálně shodnou s homo erectus.

Po návratu z dovolené....

...jsem v jednom rychlokole.

Ripard se opět učí, takže ho po práci téměř nevidíme. Zatím se prokazatelně naučil docela dobře používat dveře od obýváku, kde setrvává hermeticky uzavřen do pozdních nočních hodin. Já se s děckama snažím uklidit z dosahu i z doslechu, ale někdy je to docela punk, zvláště po pár Damiánových probdělých nocích a při několikadenní migréně jsem měla chuť po všech zdejších mužích metat létající i nelétající předměty.

Naštěstí v oboře roste dostatek bedel a hřibů, takže se můžeme uchýlit tam. Tim Timeček miluje smažené bedly, takže ho není těžké ho namotivovat.

Z dovolenkových třicítkových teplot jsme skočili rovnýma nohama do ponurého podzimu a já zjistila, že nemám co na sebe a že děckám potřebuju ušít softshelláky. Vzala jsem to hopem a spíchla i dvoje růžovky pro neteř. Damiánovy softshellky jsem sestavila ze zbytků nejrůznějších dinokalhot po Timískovi. Naopak Tim Timeček by se se zbytky zdaleka nespokojil a aktivně navrhoval kalhoty s dinosaurem pro sebe a kytičkový pro neteř.

Tim začal s nadšením navštěvovat školku i turistický kroužek, kde softshelláky velmi užije. Já jsem za tyto instituce v současné době více než vděčná.