Hluboké uspokojení

Nikdy bych nevěřila, jak hluboké uspokojení a kolik vnitřního klidu a míru mi přinese odbourání veškerého bordelu a chaosu.

Taky bych nikdy nevěřila, že zrovna já, vyhlášená chaotická osoba, se naučím uklízet efektivně, že budu mít pořádek i těch nejtemnějších šuplících a skříňkách a že mě systematizování dokonce bude bavit!
Dost sci-fi je už samotný fakt, že se mi daří mít pořádek a v klidu uvařeno i se dvěma malými dětmi a uprostřed zkouškového.

Už dva měsíce frčím na Terapii domova a změny vnější i vnitřní jsou zcela hmatatelné a vypadá to, že i trvalé.

Konečně zažívám opravdový volný čas, protože když mám volno, nemám ten všudypřítomný pocit, že bych měla uklízet, prát nebo kamuflovat nějaký resty.
Taky už nejsem pod permanentním tlakem, že bych si měla hrát s děckem a že zrovna nemůžu, protože musím neodkladně vyskládat myčku nebo uvařit, takže děcko rychle posadím k pohádce, aby chvíli dalo pokoj.
Uklízí se jen tehdy, když je tomu vyhrazen uklízecí čas, který je ale jasně ohraničený a strukturovaný. Žádný nárazový víkendový úklidy, jarní úklidy ani nic podobnýho! Prostě si každej den odkroutím rutinní záležitosti a "misi dne" a finito.
Pokud má přijít návštěva, stačí sklidit jen pár hraček, posbírat hrnky a talířky.

Díky předem naplánovanýmu jídelníčku nezažívám pocity zmatku, když Ripard přestane znenadání komunikovat a Timiček zahlásí: "Moje bříško říká, že chce papat."

Uvařit co nejefektivněji jídlo, které budem jíst všichni společně a ještě z toho můžu sestavit příkrm pro mimino, totiž začalo vyžadovat kombinatorické schopnosti vyššího řádu.

Na vlastní kůži jsem se přesvědčila, že pořádek šetří čas i duševní zdroje. Díky tomu, že jsem vyházela většinu svého balastního šatníku a uspořádala prádlo sobě, děckám i Ripardovi, tak oblékání zabere pouhé minimum času. Uklizenou skříň si pochvaluje i Ripard, kterej mě už dost dlouho neprudil s tím, že by něco hledal. Mám pořádek i ve studijních záležitostech, takže i poslepu najdu všechny papíry, co potřebuju ke zkouškám.

Zesystematizovala jsem radikálně předsíň, takže ranní odchody už nepřipomínají úprk do atomového krytu a naše rána probíhají hladce bez chaotického hledání druhé boty či čepice.

Prostě, prvním zákonem nebe je pořádek, pořádek umožňuje člověku nejlepší využití času a šetří jeho psychické síly, užitečnost pořádku je zcela zřejmá a utváříme si svůj prostor k obrazu svému a ten pak zpětně utváří nás.
Todle nemám ze své vykojené hlavy.
Alexander Pope, Sigmund Freud a Winston Churchil evidentně nikdy nekojili.