čtvrtek 2. února 2017

Tudle mi napsala kamarádka,

že mě už tak dlouho neviděla, že už vůbec neví, jak vlastně vypadám.

Fakt je, že po deseti zkouškách, několika zápočtech  a zrekonstruované ložnici vypadám již poněkud použitě.
V současné době se snažím uvést do chodu dětský pokoj, což se neobešlo bez střetu s Ripardovými krabicemi, které bych nejraději vhodila do nejbližší sněhové závěje.
Nicméně vyšší síly mi vyšly na pomoc v podobě deprivovaného dítěte ze sousedství, které si k nám chodí pravidelně hrát a já se tak zbavím Tima Timečka.
Miminko prospívá až moc dobře, což bez použití eufemismů znamená, že je tlusté jako vepřík. Tloušťka poněkud znesnadňuje jeho přenos do školky a na zkoušky, který se realizuje i několikrát denně.
Nicméně přes všechny překážky jsme zjistili, že Křemílek a Vochomůrka nejsou fikce!



Žádné komentáře:

Okomentovat