pondělí 5. září 2016

Předporodní přípravy

Sice pro dítě č. 2 nemám připraveno vůbec nic, ale na porod jsem připravená skvěle.

Abych nevypadala jako nezodpovědná matka, na svou obhajobu musím říct, že porod vnímám jako mnohem důležitější záležitost než kočárek nebo dětskou postýlku (obé už nebo ještě nemáme). A v momentálně zabarikádovaném dětském pokoji stejně nemám prostor k uskladnění dětské výbavičky, takže mi tím odpadá jedna veliká starost.

Předně jsem přelouskala toto:



Ať už je to DMdrogerie nebo těhotenská průkazka, jsem neustále bombardována seznamy věcí, které pro mimino údajně potřebuju. Po zkušenosti s dítětem č.1 jsem tyto seznamy přebudovala v seznamy věcí, které nepotřebuju.

Ovšem porodit nějak musím, tudíž mi přijde nejvýhodnější investovat čas a za krámy pro dítě uspořené peníze do přípravy k porodu, a to i navzdory tomu, že mám na nemocniční poměry velmi dobrou první porodní zkušenost velmi lehkého, nekomplikovaného a téměř bezbolestného porodu. Semlelo se to přibližně takto:

8.00 - 9.00

Sestřička 1: "Pani, sice vám vodtekla voda, ale nerodíte, protože vás nic nebolí, ty kontrakce na monitoru nejsou kontrakce, ale to vám tak kručí v břiše a ten monitor to snímá, protože jste tak hubená."

Sestřička 2: "Pani, ale že tady máte manžela, tak vás už domu nepošlem, ubytujem vás tady a uvidíme."

Doktor: "Pani, vás nic nebolí, to nerodíte, rodit začnete, až to začne hrozně bolet, zatím se nic neděje, buďte v klidu, hlavně nám tu moc nepochodujte, ležte, nabírejte síly a kdyby nic, tak to zítra vyvoláme."

Doktorka: "Pani, slezte z toho balónu a nejezte ty broskve, jinak se vám dítě při kojení oprudí, počkejte do zítřka, ráno začnem vyvolávat. Teď máte nález takovej nic moc, na porod dnes to určitě není."

Sestřička1: "Pani, kdyby se něco dělo, tak na nás zazvoňte, ale teď se nic neděje, tak proboha hlavně nezvoňte."

9.30 - 12.00

Po několikerém zazvonění, protože na opakujících se tvrzeních o tom, že nerodím, mi něco zkrátka neštymuje. Ale co já můžu vědět, nejsem odborník, že...

Sestřička 1: "Pani, vy teda asi opravdu rodíte, tak jdeme na to!"

Doktor: "Tak ta pani nám fakt porodila:"

Sestřička 2: "Miminko vám vodnesem a pěkně se o něj postaráme, ať si odpočinete."

Po mírných protestech z mé a Ripardovy strany:

Sestřička 1: "Pani je po porodu chodící, to dítě možná nemusíme vodnášet."

Po celou dobu neporodu mě nic moc nebolelo a ačkoli si velmi vážím plně kvalifikovaného odborně vyškoleného personálu a jeho schopnosti přesné predikce, pro sichr jsem se teď domluvila s externí porodní asistentkou, která mě k porodu doprovodí a možná i odveze, kdyby se nám nepodařilo uskladnit dítě č. 1 u nějaké hlídačky a Ripard musel hlídat. Ale vzhledem k tomu, že dítě č. 2 má zatím skvěle zvládnutý time management, předpokládám, že se celá záležitost odehraje, když bude dítě č.1 ve školce a třeba ho pak ještě zvládnu i včas vyzvednout (ale to už si fakt dělám srandu).

Dále jsem absolvovala přeporodní fyzioterapii zaměřenou na zkrácení první doby porodní u své fyzioterapeutky, podle níž bych údajně měla porodit přímo excelentně, tak uvidíme.

Souběžně konzumuji lněné semínko, věnuji se odpočinku a budování hnízda.

Žádné komentáře:

Okomentovat