středa 15. listopadu 2017

Aby kovářovic kobyla nechodila bosa...

...ušila jsem část lesní výbavy i pro Riparda. Vzhledem k tomu, že jsem mu až příliš ochotně asistovala při likvidaci jeho šatního bince, jsem ty nejodrbanější srdcové kousky nahradila plně funkčními oděvy.

Damiáno si užívá nové softshelláky a je v nich téměř nevyfotitelné. Dnešní noc byla opět kritická. Noční buzení došlo to tak daleko, že i Ripard vyjádřil obdiv k mé trpělivosti a řekl něco v tom smyslu, že on už by to Damiáno asi dávno rozmáčknul. Interval buzení se ani nedá vyjádřit hodinově, jakožto spíše vteřinově.

Timeček mi sdělil naléhavou potřebu čepice s bambulí. Potřeboval ji tak urgentně, že jsem její tvorbě zasvětila celou třetí sérii Broadchurch. Čepice je od té doby nezbytným domácím i venkovním doplňkem a Tim s ní i spinká, přitulen k bambuli.

Dnes jsem ve školkové šatně potkala maminku Timovy kámošky Zůzy a vyjádřila jí obdiv k bambulaté čepce Zůzy i k čepkám jejích dvojčecích miminek. Paní Zůzová mi řekla, že Zůza před nedávnem přišla domů ze školky s požadavkem bambulaté čepice, protože ji má Tim. Paní Zůzová se prej po večerech děsně nudí, neboť jí dvojčata dají strašně málo práce a tak všem z nedostatku jiné činnosti udělala bambulaté čepice.

Velmi mi děkovala za vytvoření nových pracovních příležitostí.




Žádné komentáře:

Okomentovat