"Dáš si se mnou panáčka?"
"Raděj ne, jsem těhotná:"
"A kdy to bude?"
"Sedmej měsíc jsem teď začala."
"A to dítě bude normálně zdravý, nebo je nějaký moc malý?"
"Už to břicho trochu vidím, ale nic moc. Nebude to dítě nějaký malý?"
"Asi ne, u Timiho jsem měla stejný břicho."
"A kolik vážil, když se narodil? Normálně nebo málo? A to byl jako donošenej?"
"Ani nejseš moc tlustá na to, že seš těhotná. Ale hrozně ti vyrostly prsa, co?"
"Nevim, moc to nesleduju:" (Jasně, že to sleduju a jsem z toho znechucená, ale nebavím se o tom velmi nahlas před cizíma lidma)
"Fakt sis nevšimla? Jako vážně sis nevšimla??? To já to teda uplně vidim."
Děsivé rozhovory z koupaliště. Včera jsme se s Ripardem vydali na riviéru a ze všech lidí, který bych nechtěla potkat, se tam objevila naše poněkud děsivá sousedka, pak její kámoška, kterou znám od vidění a ještě kámoška kámošky jedné matky z písku. Nějakou dobu se mi podařilo ukrývat v plážovém stanu maskovaná slunečními brýlemi, jenže pak si to Ripard klidně odpromenoval na záchod uviděn a odhalen.
Už jsem si však našla příhodné křoví, kam příště zalezu.
Žádné komentáře:
Okomentovat