Stalo se tak pod vlivem slečny Marplové, kterou každej podzim sleduju. Stačí pohled na gigantické staroanglické sídlo vhodné pro uskutečnění vraždy a již mi nabíhá serotonin. Letos jsme procestovali velkou část Anglie a Skotska a viděli mnoho pro vraždu inspirativních míst, ale o tom někdy jindy.
Židle z obrázku má vůbec zajímavou historii, v hipsterské terminologii bych řekla, že má duši, v mém soc životě jsme prostě s Ripardem neměli židle, tak těsně po uzavření sňatku před mnoha lety je Ripard ukradl na půdě, jsou patrně po pradědečkovi. Já je pak natřela a nechala přečalounit. Odstín nátěru jsem si nechala namíchat v Domě barev, kde mají k dispozici neuvěřitelně širokou škálu. Když jsem pak uviděla v Tescu hodiny stejné barvy, musela jsem je mít. Sice se opožďují (což je mnohem lepší varianta, než kdyby se předcházely), ale miluju je!
Žádné komentáře:
Okomentovat