Ten rodičák mi nevystačí ani na cigára.

Množí se kolem mě osoby stěžující si na nedostatek financí.

Tito velmi chudí lidé svou stížnost předkládají s naprosto logickou argumentací a konkrétním příkladem ze života.

Tudle si mi kámoška stěžovala, že cigára podražila a že ten rodičák je taková almužna, že jí to vystačí na cíga už jen tak tak. Nerozumím detailně principu zdanění tabákových výrobků a zda se tedy státu vyplatí či nevyplatí, když matka na dávkách tyto prohulí. Kámoščina stížnost na nedostatek peněz je podpořena jejím opravdu chuďoučkým zázemím, vlastní jen jeden barák a dvě auta, protože jezdit brněnskou sockou plnou žloutenky, to fakt ne. Děcko se jí nakazí a co pak, že ano. A když jdem společně s děckama na kafe, tak se její děcko natolik nežynýruje, že může vylejvat džus do kafe a párkrát líznout do zmrzliny a vyhodit ji s tím, že je moc zmrzlá, aniž by se někdo pozastavoval nad znehodnocováním potravin. Výše zmíněné skutečnosti jsou mi docela putna, ať si každej dělá, co uzná za vhodné, ale pro páníčka ať si lidi furt nestěžujou.

Připadá mi, že v naší "nižší" střední vrstvě poněkud degenerujeme a ztrácíme pojem o tom, co to znamená mít/nemít dost čehokoliv.

Sem tam si stěžuje i Ripard, ale není to tak hrozný. Tudle už už otvíral hubu, aby z ní vypadl nějaký ten majetkový povzdech. Zrovna jsme skrovně snídali palačinky a volská oka a chleba se šunkou a džus z čerstvých pomerančů a čerstvě namletý kafe a buchtu s pudingem. Ripard tedy stížnost raději zajedl.

Onehdá mi jeden známej popisoval, jak "počítá každou korunu." Koupil si zbrusu novou motorku a to je hrozný, co to sežere benálu. A udělat podlahový topení v celým baráku byla taky pěkná pálka. Ženská je na rodičáku a je ta FAKT málo. Takže pořídit si druhý dítě by byla ekonomická sebevražda.

Další známá se zas děsně podivovala nad tím, že kdykoli jde s děckem k doktorce, ta jí nikdy nepředepíše žádný medikament proti smrtelné chorobě rýmě či kašli zdarma a všechno aby si to člověk platil sám, no to je bordel toto, a kde na to máme vzít jako. Ještě, že ty pampersky a dětský výživky bývají občas v akci.

Já zas nedávno vytřídila tolik oblečení, že by z něj s troškou recyklačního nadšení bylo možné postavit několikagenerační indiánské týpý, nicméně neustále řeším, že nemám co na sebe.

Tak takhle taky vypadá opravdový nedostatek.