Tato rčení mi neexaktně potvrdila, že Ripardova inteligence musí být mnohem vyšší než moje, protože já bez rytmu a řádu nefunguju, zatímco on si ťuká na palici a nechápe, co s tím režimem a pořádkem furt mám.
Bezrežimní mimino jsem si vyzkoušela půl roku.
Bezkočárové mimino jsem si vyzkoušela pět měsíců.
Ale es kommt Zeit, kdy mi to bezrežimí a bezkočáří přestalo vyhovovat.
Prvním krokem k nastolení režimu tedy bylo, že jsem požádala Riparda, aby kočár spravil. Zjištěná závada byla víc než bizarní, v ráfku kola byl nalezen trn nějakého exotického keře, který systematicky probodával všechny duše do 24 hodin.
Od té doby, co můžu mimino šoupnout do kočáru, se kvalita mého života podstatně zlepšila. Mimino se zavedením příkrmů začalo vykazovat první známky režimu, takže ho k mé úlevě do časového režimu důsledně vpravuju. Navzdory panujícímu chaosu to docela funguje. Mimino totiž dosud spávalo velmi nekoordinovaně, denně udělala takových 5-6 spánků po cca 20-45 minutách, což mi dost znemožňovalo se soustředěně zabrat do jakékoli činnosti obnášející existenci bez mimina. První tři měsíce mi to vyhovovalo, protože mimino si žilo v šátku stejně nepozorováno jako v břiše, ale jakmile začalo mít vyšší nároky na pohyb i pozornost, nevýhody šátkového systému převážily.
Vzpomněla jsem si, že Tim Timeček míval režim hned po narození pevný, nebylo třeba jeho rytmus ladit s druhým dítětem a jeho školkovou docházkou.
Ale nakonec vypadá, že se mi režimová opatření podaří prosadit i u Damiána.
Předně jsem si dala závazek, udržet ho po kojení v bdělém stavu, aby mi tu neusínal lážo plážo. Snažím se mu nastolit rytmus spánek - kojení - aktivní fáze. Problém s lážo plážo usínáním spočíval v tom, že spánků se realizovalo hodně a byly krátké a málo kvalitní.
Po zavedení režimu tedy vstáváme v 7.00, v 8.00 se vypravíme do školky, která začíná v 8.30.
Po školce mimino rychle dopravím domů, takovou hodinu si s ním pohraju a v 10.30 ho šoupnu do kočáru, kde mi včera vydrželo spát až do 12.30, tedy do doby, kdy vyzvedávám ve školce Tima Timečka. Další miminí spánek se realizuje mezi 2-3. hodinou odpolední, kdy obvykle chodíme s Timečkem ven, a pokud se mi po odpoledním spánku podaří udržet mimino při životě až do večera, usíná definitivně ve 20.00. Timeček to zabalí o něco později, mezi 20.30 - 21.00.
Díky tomuto časovému harmonogramu se mi v relativně krátké době podařilo přečíst několik knih a shlédnout dva sci-fi filmy, dokonce i s Ripardem: Příchozí, což byla kvalitka bez sexu i násilí a Proroctví, což bylo sice méně kvalitní ale o to děsivější a pro potřeby odreagování dětmi přetížené mysli velmi vhodné.
Na konci filmu totiž hlavním protagonistům jejich děcka odnesou ufoni.
Žádné komentáře:
Okomentovat