Zato o vraždě teď uvažuju docela často.
A nejedná se rozhodně o vraždu anemickou.
Tento stav je způsoben mým přepracováním, nedostatkem spánku a taky tím, že v období Ripardova studijního zápalu vykonávám pozici domácího skřítka.
Se skřítky mám momentálně společnou shodnou úroveň společenského i finančního ocenění.
Za těchto okolností se mi jeví jako nejschůdnější řešení vyklidit pole, abych měla na plánování té vraždy klid.
Na druhou stranu, poté, co jsem dnes Riparda s oběma děckama vykopla ven hrát fotbal a užila si klidnou půlhodinu u kafe a u výběru vhodné oděvní metráže, mám pocit, že to není zas až tak nejhorší manžel.
Abych si před odjezdem k babičce nepokazila svou skřítčí image, zanechala jsem tu Ripardovi nějakou potravu a působivé dýňové aranžmá, které vymyslel Tim Timeček. Tim Timeček dokonce sám stvořil šiškový věnec a já se dost divila, jak obratně se umí ohánět tavnou pistolí.
V nedávno vyslechnuté kapitole mé oblíbené audioknihy domácí skřítkové vyráběli nákyp s hovězím masem a bramborovou kaší. Tak jsme ho taky stvořila. Příště se pokusím o ledvinkový nákyp. Tyto "nákypy" už začínají být známy i u nás, dokonce pod původním názvy. Já se zatím zmohla jen na shepherds pie, ale chystám se na další skvosty britské kuchyně.
Žádné komentáře:
Okomentovat