Socplastelína

Včera jsem měla velmi hektický den. Dávám si do pořádku záda, což je hrozná práce a bude trvat pěkně dlouho, než to bude cajk. Jednou měsíčně chodím na rehábku a do toho každej den doma cvičím a je to teda fakt pěkná makačka. A po každý rehábce jsem jak přejetá traktorem. Během včerejší rehábky jsem děcko odložila u Espoo. Naštěstí to všichni zvládli ve zdraví a vypadali velmi šťastně a spokojeně.

Abychom zabavily svá děcka, jaly jsme se jim s Espoo vyrobit plastelínu. Překvapilo nás, že to fakt funguje. Funguje jak plastelína, tak zabavení dvouletých harantů. Srozumitelný návod na plastelínu najdete tady. A stojí to fakt jen pár kaček a pokud to dítě pozře, s velkou pravděpodobností přežije.

Po několika stresujících zážitcích jsem s děckem téměř přestala navštěvovat cokoli, co má přívlastek dětské. Kavárny, hřiště, koutky. Jednak nejsem vybavena tolerancí pištivých zvuků a jednak mě nějakým podivuhodným způsobem stresujou ostatní matky. Aby neuvadal můj společenský život, řeším to tak, že se se spřátelenými matkami scházíme v našich domovech. Často to sfouknem i s oběděm a pokud se děcka nevraždí nebo na nás blbě nečumí, dáme si i tu víno tu cígo tu čokoládičku a je to fajn.