Jelikož se blíží ty Vánoce a já jako obvykle nemám prachy na vánoční dárky (tato skutečnost u mě však není vůbec závislá na výši mého příjmu), musím něco naškudlit na rozpočtu za jídlo. Dřív mi všechny prachy kradli ufoni, jinak si nedokážu vysvětlit jejich mizení, teď, kde nic není ani smrt nebere, to ufoni vzdali a výsledek je vlastně stejnej, takže nemá smysl naříkat. Naopak mám více času a s tím i více kreativních možností.
Ripard nedávno přilezl z práce s tím, že mu kdosi nakukal, že vařením se nic neušetří (patrně nějaká závistivá osoba, jelikož si zrovna pochutnával na domácím pařížském salátu). Tak jsem si řekla, že udělám experiment a budu si zapisovat všechny blafy, co jsem uvařila, a na koci měsíce to spočítám a budu vidět, jestli jíme blafy jak z mimibazaru nebo jestli se dá za pár kaček uvařit zdravě, chutně a vydatně.
Problém se šetřením je ten, že nesnáším škudlení a škudlivost. A neumím ani počítat. A vlastně nejsem ani vypočítavá. A miluju hezké věci. A dobré jídlo. A neodebíráme letáky s akcemi.
Něco jsme za ta léta už vychytali, takže máme doma vždy dobrý, čerstvě namletý kafe, dále udržujeme četné vinné kontakty, mlíko čepujeme v mlíkomatu a pečivo díky domácí tvorbě už vůbec nekupujuem, takže hlady ani žízní snad nepojdeme.
Žádné komentáře:
Okomentovat