pátek 30. září 2016

Přesný timing mě jednou zabije.

Docela se divím, že jsem ještě nepřišla o nervy.

Řekla jsem si, že tento rok začnu s pedagogickým minimem. Dlouho to vypadalo nadějně, že ho vlastně vůbec nebudu potřebovat, ale pak to plošně uzákonili tak, že ho potřebovat budu. Když jsem tento rok získala odstupné z bývalé práce, řekla jsem si, že si z toho zaplatím další studium. Podala jsem si úspěšně přihlášku ve správném termínu (což při mé chaotičnosti vůbec není jen tak!) a na základě úspěšně doručených kopií všech nepoztrácených diplomů byla přijata. Dále jsem úspěšně objednala i zaplatila první semestr, což taky není jen tak. Po mnoha a mnoha odmítavých pokusech se mi úspěšně podařilo nastavit i heslo do ISu, které mi systém tak na stý pokus schválil.

Malinký háček se vyskytl jen v tom, že počátek akademického roku je téměř shodný s datem mého porodu a většina přednášek tak spadá do období šestinedělí. Tento problém jsem však elegantně vyřešila nákupem šátku Je porte mon bébé. Nicméně sled všech úspěšných událostí byl docela násilně nabourán informací ohledně uznání pedagogické praxe. Pokud by mi praxi neuznali, musela bych stále ještě v šestinedělí praxi absolvovat prezenčně a z této bryndy by mě nevytáhl ani ten Je porte mon bébé. Aby mi praxi uznali, potřebuju potvrzení od ředitele školy, kde jsem učila v "nedávné minulosti" a tato minulost nesmí přesáhnout maximum pěti let. Což je docela průser, protože jsem ve školství naposledy zaexhibovala 30.6. 2011. Papír s uznáním praxe má být podán do poloviny října 2016. Ať jsem počítala, jak jsem počítala, pořád jsem se nacházela nad hranicí pěti let. Už už jsem chtěla volat někomu, kdo by mi zfalšoval razítko, když jsem odkudsi z hlubin knihovny vytáhla papír o tom, že jsem sice v dávné minulosti leč přesto v limitu pěti let dělala asi 14 dní úču v družině na jedné základce v jakési zapadlé vísce.  Tuto etapu své kariéry jsem zcela vytěsnila. Datum ukončení pracovního poměru je o pár dní mladší než pět let. Takže mi to o vyšlo, ale fakt o fous.

Obávám se však, že "Es kommt der Tag", kdy můj timing brutálně selže.

Žádné komentáře:

Okomentovat