Porodnické veselí

Dneska jsem byla poprvé v porodnici na kontrole a su děsně naštvaná!

Naštěstí mi pak Ripard koupil chlebíček s pořádným vlašákem a ještě jeden chlebíček "premium na másle", což špatný porodnický dojem poněkud zmírnilo.

Pozitivní na návštěvě v porodnici bylo to, že mi sestřička netočila monitor, jen poslechla miminku srdíčko. Jako velmi nerizikovou pacientku mě odeslala za panem doktorem. Pan doktor byl poněkud nepřívětivý a hned na začátku mě děsně sprdl za to, že jsem neabsolvovala orální glukózově toleranční test, který je aktuální někdy ve 25. týdnu. Řekla jsem mu (kupodivu popravdě), že jsem vůbec neobdržela žádanku od své gynekoložky, která mě pro případnou těhotenskou cukrovku vyhodnotila jako vysoce nerizikovou. Nato mi ten doktor začal velmi neprofesionálním stylem mektat něco o nezodpovědných matkách, tak jsem mu naservírovala všechny hodnoty cukru v krvi, které jsem měla během prvního těhotenství i během prvního orálně glukózového tolerančního testu, i během druhého těhotenství. Sice neumím počítat, ale velmi dobře si pamatuju čísla, což se někdy fakt hodí. Na závěr jsem vytasila svého bratra gynekologa, se kterým jsem v jeho nevyhořelé chvilce taktéž konzultovala, zda je v mém případě ogtt nutný a údajně naprosto není. I když vždy je tu jisté riziko, že. Asi stejné, jako když přecházíte ulici. Pan doktor se zdál být shovívavě obveselen další těhotnou dementkou v řadě a zeptal se mě, zda mi má vytisknout seznam všech povinných těhotenských vyšetření České lékařské komory. Řekla jsem mu, že je to týden před porodem jistě vysoce aktuální a že pokud má potřebu osvěty a dost barvy v tiskárně, ať mi to vytiskne. Asi neměl ani jedno, protože mi nevytisknul lautr nic.

Po tomto milém úvodu jsem byla požádána, abych si sundala v kabince spoďáry. Zde musím vyhodnotit další progres v pozitivním směru, protože dříve v porodnické ambulanci žádné kabinky nebyly a spoďáry se sundávaly všude možně v ordinaci. Nějak jsem však na sundávání spoďárů v nepříliš přátelské atmosféře necejtila, tak jsem panu doktoru řekla, že spoďáry sundáme někdy příště, třeba při porodu a že jestli to chce písemně.  Nechtěl, ale zase začal mektat něco o povinných vyšetřeních. No byla to velmi perná chvilka.

Asi to bude chtít další chlebíček.