čtvrtek 29. září 2016

Některé věci fakt nechci vědět.



Tudle tu byla na návštěvě sestra a její hlášky kvůli své vzrůstající hormonální hladině rozdýchávám ještě teď. Ségra se pochlubila, že je těhotná, což je pěkné. Nicméně k této primárně radostné informaci přidala pár sekundárních informací, které bych raději nevěděla, protože z nich mám teď noční můry. Mimino se jim, cituji, "povedlo na první skok", já jakožto poměrně zdrženlivá osoba, co se sdělování intimit týče, z tohoto otevřeného sdělení utrpěla lehký šok, protože mám při podobně nečekaných šokujících sděleních problém s velmi barvitou představivostí. Navíc moc nechápu potřebu některých osob informovat okolí o počtu pokusů strávených tvorbou potomka a sama o svých pokusech mám jen velmi mlhavou představu. Taky si myslím, že každé mimino k určitému páru prostě přileze v té nejvhodnější době a není nutné nějak zásadně řešit "skoky". S touto teorií přesného timingu se sice málokdo ztotožňuje, ale mně to fakt funguje, pač ukončit první rodičovskou ke dni 16.8. a dne 17.8. nastoupit na další mateřskou fakt nemůže být jen tak :)

Nicméně sestřina sekundární informace ohledně prvního úspěšného skoku byla korunována terciální informací, kdy se tento úspěšný první skok údajně odehrál téměř za přítomnosti mých rodičů spících či bdících? ve vedlejší místnosti. A přes sestřinu místnost prej naši chodili na záchod. Abych netrpěla nočními můrami freudovského typu, jala jsem se zatelefonovat do Anglie bratrovi a švagrovce a sdílet tak své trauma s někým nezaujatým a dostatečně vzdáleným. Nicméně švagrovka i bratr se ukázali být informováni ohledně sestřina skoku (tento se odehrál, když u nich byli všichni na návštěvě) ještě daleko přesněji a nacházeli se tudíž ve velmi podobném traumatickém rezpoložení a v rámci skupinového sdílení doplnili pár dalších pikantních detailů. Bratr pak dodal, že sdělováním informací, které by člověk raději opravdu nevěděl, patrně trpí i naše matka, která mu při nedávné příležitosti řekla, že byl jakožto poslední kus a neplánovaný omyl zplozen na Velikonoční pondělí, když  přišel náš otec nadranej na šrot. Představivost budiž co nejvíce potlačena. Společná rodinná traumata jsme pak řešili po skypu úctyhodných 5 hodin.

Věřím, že informace ohledně jeho početí značně ulehčila bratrovi jeho každodenní žití. Mě zas mamina při každé příležitosti bombarduje popisem svých pěti hrůzných porodů. Na mé lehké protesty, že toto fakt nechcu vědět, se za ta léta adaptovala tak, že mi umí své porody vylíčit na jeden nádech v jednom souvětí. Se stejným gustem mi líčí aktuální hrozné porody dcer jejích přítelkyň, hlavně těch, co rodily v Brně.

Já si svou potřebu morbidity raději naplňuji severskými kriminálkami. V listopadu mě čeká radostná událost v podobě uvedení Bronu 4. Nemám-li zrovna k dispozici severskou kriminálku, úplně postačí návštěva Dinoparku za stmívání.

Ale na některá verbální sdělení jsem teď opravdu velmi citlivá. Dnes mi z Babywebu došla další nevyžádaná zpráva, v níž stálo, že v právě probíhajícím 39.tt mi nateče i xicht. V našem zrcadle už zeje jáma, jak se stále ujišťuju, jestli je to pravda.


 

Žádné komentáře:

Okomentovat