V podstatě jsme uvedli do procesu celou rekonstrukci zbytku bytu, která teď již bude žít vlastním životem.
Jelikož nám dosloužila pračka a veškeré čisté oblečení se velmi rychle spotřebovalo, bylo načase objednat novou. Ripard s tím furt otálel, nicméně stačilo mu předvést pouhou polovinu cyklu ručního praní a novou pračku jsme měli do 48 hodin doma. Ripardova radost z pračky byla taková, že vyzkoušel postupně všechny programy. Bohužel mi taktéž předvedl pouze první polovinu prádelního procesu, takže ve skladištním pokoji vznikl tento horský masiv, který teď musím srovnat se zemí.
Já se prací proces snažila podpořit tvorbou ekologicky odbouratelného pracího prášku s vůní levandule. Pere to dobře a návod je zde.
Dále se nám podařilo nechat nainstalovat nové vchodové dveře a sami jsme nainstalovali věšáky na klíče. Věšáky na klíče nám daly zabrat a Ripard několik hodin usilovně převrtával díry a hmoždinky. Já se na to pak nemohla dívat a zatloukla to kladivem během pěti minut.
Vchodové dveře mají různé bezpečnostní a protipožární funkce, pro mě je zásadní, že na nich drží magnetky a že neslyším sousedku, jak piští na chodbě, a my s děckem si můžeme také svobodně pištět a mlátit se s Ripardem a nikdo už neuslyší, co se děje za zavřenými dveřmi. 
Žádné komentáře:
Okomentovat