Popravdě jsem k domácí kosmetice měla zpočátku pramalou důvěru kvůli své vlastní palici vymleté reklamami (renomované kosmetické firmy přece vědí, jak to udělat nejlíp!). Nicméně nejdřív jsem odbourala barvy na vlasy a začala se patlat hennou. Poté, co jsem vyhodnotila, že krémy z lékáren z úsporných důvodů přestanu kupovat a následně zažila s dítětem pár otravných návštěv drogerie, a když mi v těhotenství všechny drogerijní produkty začaly strašně páchnout, ukecala jsem Kristýnu, aby mi předvedla, jak krém umíchat. Podle ní to měla být děsně jednoduchá záležitost vyřízená během několika vteřin, mně to připadalo nadmíru složité a byla jsem zpočátku frustrovaná obrovským seznamem ingrediencí, které bych si měla nakoupit. Ale když už tak už, nakoupila jsem zásoby bambuckého másla, kokosového, mandlového, slunečnicového a ricinového oleje a několik lahviček éterických olejíčků, bylinky, glycerin, včelí vosk, různé oxidy, tenzidy a emulgátory, vybavila se míchátkem na capuccino a s chutí do toho půl je hotovo! Začalo mě to dost bavit. Nicméně žádné zázraky v oblasti pěstění a výživy pokožky jsem ve svém pokročilém stadiu skepse nečekala.
Ale po měsíci koukám jako puk: věčně suché ruce nejsou vůbec suché, zatočila jsem s odpudivými místy na loktech a kolenou a xichtík mám téměř andělský bez jediného pupínku! Takže to všem skeptikům doporučuju. I když někomu možná může vadit poněkud hutnější a mastnější podstata domácích krémů. Je to však záležitost jen několika minut, krémy se dobře vstřebávají a chvilku po aplikaci po nějaké mastnotě není ani vidu ani slechu. Na ten základní, nejjednodušší a naprosto univerzální krém stačí v podstatě jen mandlový olej a bambucké máslo, postup zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat