Včera mi bylo tak blbě, že pokud by někde probíhala soutěž o nejpasivnější matku světa, mohla bych se směle zúčastnit, naprosto vím, jak na to. Zcela jsem si vychutnala návrat do prvního trimestru. Spánek se střídal s nepříliš bdělým druhem nespavých úseků, palice se mi motala, jak když jsem byla vožralá na lyžáku.
Děcko jsem nechala svému osudu a jen polehávala a poflakovala se. Druhý děcko v břiše z toho chytlo škytavku a škytalo tak půl hodiny. Dítě č.1 naštěstí ví, jak se má v krizových situacích chovat, a pokud na sebe chtělo upozornit, dělalo to velmi empatickým způsobem: "Mně není moc dobře, mámo!" Případně "Mně se zatočila fakt hlava, mámo!" Nějak jsme to spolu za vydatné pomoci youtube přežili.
Nicméně byla u nás před týdnem na návštěvě Venda a její dítě do našeho youtube systému importovalo cizorodý prvek, Kouzelný školní autobus, rádoby vzdělávací pořad tuším americké provenience, kde mi hlavní postavy děsně lezou na nervy. Jsou to prostě takoví školometští blbečci, co rádi dělají domácí úkoly a moje děcko jim to žere. Já bych jimi nejraději zatřásla, aby se probrali, až by jim zmizel vyrovnaný animovaný výraz z xichtu. Podobné pořady patrně vznikají proto, aby matky, co děcka odkládají k youtube či k telce tak jako já, netrpěly výčitkami. Já tak trpím dvojnásob.
Nicméně dnes, abych si zachránila reputaci, vysvětlila jsem děcku, že žádná telka nebude, že jsme to včera poněkud přepískli, pač mi bylo šoufl. Děcko se sice tvářilo trochu zklamaně, ale nevypadalo, že skočí zoufalstvím z vokna. Sice na mě zkoušelo poněkud otřepanou fintu, že jako jestli se může nasnídat u prasátka Pepiny (za to můžu taky já, při několikaměsíčním ranním blití jsem přestala snídat a zvládat kultivované stolování, tak děcko snídalo s Peppa Pig a jednou mu vyprávělo, že "mama pig už zase bleje").
Na procházce jsme našli mnohá opuštěná růžová ložiska, takže se můžu z kocoviny vyléčit pomocí aromaterapie a vymyslet další růžové produkty!
Žádné komentáře:
Okomentovat