O mlácení děcek

Poslední dva dny jsem byla nucena navštívit veřejná pískoviště a cítím se velmi obohacena mnohými socioatropologickými poznatky.

První poznatek se týká budování osobního vlastnictví od nejútlejšího věku. Jsem docela bordelářka a chaotička a ještě ke všemu dost pohodlná, takže když se vypravuju na písek, dbám na to, abych s sebou měla peníze (co kdyby byl někde poblíž stánek se zmrzlinou nebo co kdyby zrovna měli v lékárně oxid zinku), dál nutně potřebuju něco na čtení (co kdyby na mě děcko na chvíli zapomnělo a já si mohla číst), sluneční brýle (abych mohla dělat, že nevidím, jak moje děcko mlátí jiný děcko lopatkou) a v horkých dnech nosím i vodu. Dítěti řeknu, nechť si své hračky nabalí dle svého uvážení, nechce se mi tahat další taška plná bagříků, bábovek a kdoví jakých jiných plastových krámů, když si tak pěkně může pohrát s klacíčkem.
Dále jsem docela otevřena komunitnímu smýšlení, takže jsem - motivována čistě vlastní pohodlností - na nejbližší pískoviště dovalila kvanta různých hraček opatřených apartním nápisem ERÁR. Všechny byly do druhýho dne v čudu. Bohužel ostatní haranti na pískovišti hračky mají a mají je pečlivě podepsané a často opatřené nepřehlédnutelnou cenovkou a jejich matky je nerady půjčují a stejně tak nerady vidí, když si jejich haranti půjčují hračky od mýho haranta. Pro mě tak vznikají velmi vyčerpávající interakce, kdy mě před laserovými pohledy naštvaných matek neuchrání ani sluneční brýle. Uff.

Druhý poznatek se týká mlácení miminek. Neříkám, že to moje děcko párkrát neschytalo, tudle jsem třeba visela u stropu na poslední šprušli žebříku a najednou se mi něco zakouslo do nohy, tak jsem to praštila. Bylo to velmi rychlé a účinné řešení. Ale koukám koukám jako puk, že v Česku je mlácení malých dětí, které ještě nemají vůbec rozum, docela v kurzu. Včera jedna matka zmlátila tak devítiměsíční mimino, protože vytahovalo hlínu z květináče. Dneska jeden chlapeček dostal mlatu za to, že žral písek, druhej za to, že si cvrnkl do textilu, a jedna holčička to pěkně schytala, protože "furt něco chtěla a neuměla si hrát normálně jako ostatní děti."
Obávám se, že veřejná pískoviště mají silně destruktivní vliv jak na matky, tak na děti, což prostě svádí temperamentnější jedince k bitkám. Méně průbojní jedinci se sice na veřejnosti nepobijou, ale pak jsou z toho celí vyčerpaní a kdyby nebyli zbouchnutí, dali by si cígo a panáka.