Ještě, že si můžu na tý mateřský dělat, co chci a pružně reagovat na své potřeby.
V noci se děcko několikrát vzbudilo a vypadalo, že má velmi živé, barvité a thrilleroidní sny. A já ten spánkový deficit teď na sobě velmi pociťuju, takže jsme se oba s děckem přepli do úsporného módu a koexistujeme tak, abychom si co nejmíň lezli do zelí a co nejmíň se otravovali.
Celé dopoledne dítě strávilo v pyžamku, protože se ho odmítalo vzdát a já se odmítala rozčilovat. Nakonec, zanedlouho šlo stejně zase spát, tak co. V čase oběda, kdy jsem vyráběla vychytanej vývar, si děcko vzpomnělo, že chce piškot, tak dostalo piškot. A zbodlo jich skoro celej pytlík a já z důvodu úspory energie odmítla nezřízenou konzumaci redukovat, takže dítě spokojeně poobědvalo piškoty s kakaem a banánem. No co, vývar si dá až se vzbudí a až dorazí Ripard, jakožto soupeřivý lunch partner, což u dítěte vždy vyvolá nemalou chuť k jídlu, patrně za tím jsou nějaké blíže nezjištěné darwinovské motivace.
S děckem jsme zkoukli pár dílů beránka Timmyho, postavili dům z peřin a dům z kostek a uklidili nějakej ten bordel a upekli chleba.
A teď to tam chrápe a já si jdu dát na slunný balkon, kde právě dekadentně odumírají poslední bylinky, kafe a cigáro. U beránka Timmyho jsme ušila obal na očkovací průkaz. A přidávám fotku chleba, protože kváskový chleba je pořádná alchymie až magie, při níž se účastní nejrůznější tajemné, zemské i mimozemské síly, a ten dnešní má velmi pravidelně vykynulou střídku a vůbec je jak z katalogu.
Žádné komentáře:
Okomentovat