Výkvět těchto drobných irisů opět posílil mé zahradnické sebevědomí, které bylo mírně skřísnuté tím, že mi někdo ze zahrádky vykopal lomikámen. Lomikámen prodávají v květibudce na Mendláku, kam se dostanu teprve až pojedu na nejbližší zkoušku z patopsychologie. Docela by mě zajímalo, proč má někdo zapotřebí vykopávat ze zahrádek solitérní kytky, když si tu může zcela v klídku a legálně nahrabat oddenky všeho možnýho. Ripard navrhoval dát tam ceduli "kdo nám kytku ukradne tomu ruka upadne" nebo tak něco, ale já restriktivní cedule děsně nesnáším. To raděj ať mi tu kradou lomikameny o sto péro, než si hyzdit kytky cedulema.
Nicméně souběžně s ukradeným lomikamenem jsem dostala od sousedních zahradnických babek asi dvacet dalších kytek, takže karmický dluh je zcela vyrovnán. Irisů je tolik, že jsem je narvala i do vázy, což velmi zaujalo Riparda, protože tak ušetří za řezané květy.
Miminu slavnostně vylezl druhý zub, čemuž předcházelo několik dní horeček, vytrvalého nošení a brekotu.
Zásoba cigaret se nám povážlivě ztenčila.
Žádné komentáře:
Okomentovat