Ráno je jiskřivé a svět krásný, čistý, tichý a úhledný.
Někdy taková chvíle trvá i čtvrt hodiny!
Jenže pak se něco zvrtne.
Ďáblové se vzbudí a zachování vnitřního klidu dá fušku.
Damiánovi včera rašilo 6 zubů současně.
Já to v důsledku spánkové deprivace a pod vlivem legálně dostupných omamných látek vnímala spíš jako 666.
Dítě se chtělo nonstop nosit a 10 kg už není žádná muší váha.
Kojilo se tak milionkrát, takže bych si zasloužila doživotní čestné členství v Laktační lize či Kojící guerille.
Navíc to dítě kvůli horku a celkové rozladě celý den ani oka nezamhouřilo!
Už jsem začala katarzně přemýšlet, zda a jakým způsobem by se Damián vlezl do Babyboxu, jehož kapacita je pouhých 5 kg.
Naštěstí se Ripard dostavil z práce o celých 20 minut dříve a já mohla dezertovat do své práce, kde jsem strávila téměř čtyři klidné hodiny.
Poté jsme se sešli u řeky, kde jsme se setkali s přáteli a kde mě všechny starosti opustily.
Timís se přidružil ke skupině jiných děcek, takže jsem o něm ani nevěděla a Damiáno se nějak zázračně vyklidnilo.
Jojo vstát dřív než děcka je fajn, ale ještě se mi to nepovedlo. A to si dávám předsevzetí téměř každý večer. Obávám se ale, že se mi spíš jednou podaří usnout dřív než naše dítě.
OdpovědětVymazatusinani dřív nez decko při trose treningu znacne usnadni život :D :D
Vymazat