To se neobešlo bez generačního střetu.
Moje mamá má totiž na robotizaci naší domácnosti velmi vyhraněný názor.
Kuchyňský robot je pro ni dalším šíleně drahým krámem, který se mi nejspíš hnedle omrzí a který je zcela zbytný.
Stejně jako pressovač a overlock. (Ten pressovač si po pár letech hrdinného popíjení rozpustné kávy pořídila taky a teď mačká hříšně drahé čudlíčky o sto šest)
V oblasti robotiky se s mou matkou nikdy neshodneme, což jsem si uvědomila při nedávném koexistenčním pobytu, kdy jsem projevila troufalé přání přehrát Timečkovi nějakou audiopohádku.
Moje maminka přede mě s gustem vyskládala pět polorozbitých kazeťáko-rádio-CD přehrávačů.
Jeden měl anténku fikaně umotanou z alobalu, druhýmu nešly zavřít dvířka, takže byl oblepenej izolepou, ve třetím přístroji nešly přehrávat cédéčka, ale jinak fungoval skvěle, čtvrtý přehrávač fungoval skoro normálně, ale "sukoval kazetám pásku" a "škrkal cédéčka" a pátému nefungovaly knoflíky k otevírání CD mechaniky.
Bohužel ani při dokonalé souhře všech přehrávačských invalidů se mi žádnou pohádku přehrát nepodařilo.
Dost dlouho jsem dumala nad tím, co pro krindáčka vede lidi k tomu, schovávat si pět nefunkčních přístrojů a nekoupit si jeden pořádnej?
Nepřišla jsem na to.
Jedná se patrně o nějaké mezigenerační mystérium, do něhož kvůli chybějícím životním zkušenostem nemůžu proniknout.
Nemám svými rodiči předanou válečnou zkušenost a nestála jsem v žádné frontě na banány ani na kazeťáky.
Tváří v tvář kazeťákovému hřbitovu jsem tedy zachovala vážný výraz a odpustila si i jízlivé poznámky, což je znak toho, že mám pubertu již zdárně ukončenou.
Jitka nedávno líčila, jaké nefunkční vychytávky se najdou u její matky.
Jednalo se o velmi podobné objekty, z nichž mi utkvěl v paměti na několika místech izolepou poslepovaný držák na aluminiovou a potravinovou fólii.
Moje matka vlastní i super vychytanej mixér. Umí či může? s ním mixovat jen ona, protože se cosi musí jednou rukou přilačit, cosi je nutno přidržet nohou a druhou, volnou rukou se musí čímsi otáčet, ale jen zlehka. Když tedy zapojíte všechny končetiny, možná i něco umixujete.
Pokud máte štěstí a nic si při tom neufiknete.
Zato my s Ripardem se s přístroji nemažem!
Telefon mi vydrží maximálně rok a za tři roky obývání naší nové domácnosti jsme už téměř všechny stroje z důvodu jejich úmrtí vyměnili.
U některých jsme to stihli dokonce v záruce!
Nicméně i přes nepřízeň osudu žádný polorozbitý krám nevlastníme, vše je buď plně funkční nebo v reklamačním procesu.
Kuchyňskýho robota nakonec používám denně a byla to jedna z nejlepších investic.
Znepokojivé informace o mouce - bílém jedu jsem si nastudovala a rozhodla se nedbat.
Peču přece s láskou a pozitivní energií, která všechna nutriční negativa eliminuje.
Žádné komentáře:
Okomentovat