....a bez práce nejsou koláče a nedávejte dětem ryby, ale naučte je ryby chytat.
Těmito pracovními příslovími mě celé dětství bombardovala moje babka, která nikdy nevařila, ani neuklízela a pokud spiknutím osudu vařila, tak obalovanej květák z důvodu úspory námahy dělala tak, že obalila a následně osmažila polovinu hlávky vcelku. I s housenkama. Ale sama sebe vnímala jako velmi pracovitou osobu.
Na tomto prostém příkladu ze života jsem si uvědomila, že sebepojetí pracovitosti a lenosti je značně komplikované.
Na celé mateřské je asi nejotravnější návyk věnovat se rutinní práci v domácnosti, když děcka spí.
Daleko smysluplnější by bylo osobní volno využít ke čtení, koukání na slečnu Marplovou nebo čučení z okna a pojídání či popíjení čehokoliv.
Pokud člověk není ten typ, co uklízením relaxuje, pak čas od času propadá bezútěšnému sysifovskému pocitu, neboť nekreativní domácí činnosti se vrší a kupí a Ripard zanechává reziduální bordel všude, kam se vrtne podobně jako hlemýžď svou stopu. V obzvláště špatné dny Ripard zanechává místo stopy na těch nejneuvěřitelnějších místech hromádky a hromady zcela nesourodých předmětů, nejvyšší skládkovitý útvar měřil téměř metr. Ale starého psa novým kouskům nenaučíš, takže se snažím šetřit si svou nervovou soustavu na horší časy.
Postupně jsem nabyla dojmu, že mé děcko potřebuje zaměstnat, poněvadž mi dost leze na nervy společensky nevyrovnaný fakt, že Tim Timeček se s poněkud tupým výrazem ve tváři čučí na dinosauří zápasy na youtube, zatímco já se s miminem v šátku snažím uvařit oběd, vyndat prádlo z pračky a v mezičase uklidit veškerý bordel. Počala jsem tedy svou práci delegovat na děcko a pojala ideu, že zvládne-li určité činnosti malé dítě, mohl by se je postupem času ve smyslu verba movent, exempla trahunt naučit i Ripard.
Začala jsem tím, že jsem přestala po Timečkovi uklízet jeho bordel. Až donedávna bylo Timečkovou oblíbenou činností upatlávat zrcadlo. Patlání jsem mu nezatrhla, ať si to patlá, jak chce, jen to musí pokaždé vyčistit. Dále se dítě po několika vzdorných epizodách naučilo docela obstojně a efektivně uklízet své hračky. Když vařím, jednodušší činnosti nechám vykonávat Tima Timečka a docela koukám, kolik toho zvládne. Naučil se i používat kuchyňský nůž. Myčku už taky umí vyskládat docela dobře, neboť to nacvičujeme od 10 měsíců jeho věku.
Neříkám, že přimět dítě k práci jde vždy hladce.
Jednou jsem v afektu začala splachovat dinosaury do záchodu (docela odolně plavou).
V mírnějších případech nekázně pouze suše konstatuji, že dokud nebude hotová činnost A, nemůže následovat činnost B.
Ale stejně je to občas dost na palicu. A nechápu, že ačkoli je má domácnost plně mechanizovaná, je tu pořád co dělat a na čučení z vokna nemám tolik času, kolik bych potřebovala.
Žádné komentáře:
Okomentovat